Zánět dutin

Zánět dutin (sinusitida) znamená zánět vedlejších dutin nosních. Většinou bývá komplikací obyčejného nachlazení s rýmou, které je způsobeno viry. Toto onemocnění je nepříjemné, nemocnému způsobuje bolesti hlavy, obtížné dýchání, teploty. Léčba probíhá komplexně, pokud nezabírá, musí odborný lékař provést tzv. punkci dutin. Tento zákrok je velmi neoblíbený, ale přináší pacientovi úlevu. Z důvodu punkce je mezi lidmi zánět dutin obávanou nemocí.

Co jsou to vedlejší nosní dutiny?

Vedlejší dutiny nosní (paranasální dutiny) se nachází v lebce, přesněji za tvářemi a obočím. Jsou to prostory, které jsou v normálním případě naplněny vzduchem, jejich výstelkou je sliznice. Jde o párové prostory, jež jsou uloženy na pravé a levé straně od osy lebky. Vedlejší dutiny jsou v čelní, klínové a čichové kosti a také v horní čelisti. Jejich funkce spočívá v odlehčení kostí lebky a v rezonanci hlasu. Jsou spojeny s nosní dutinou krátkými průduchy.

Doporučení: Pořízením moderní domácí sauny si můžete užít blahodárných účinků sauny, každý den v soukromí svého domova!

Jaké jsou příčiny vzniku sinusitidy?

Zánět vedlejších dutin je vlastně zánět sliznice těchto dutin. Pravým důvodem tohoto onemocnění je uzavření průduchů vedoucích do nosní dutiny. Zamezení přístupu vzduchu vede k množení bakterií a vznikajícího hlenu, který nemůže volně odtékat. Příčin zúžení průduchů může být víc.

• Virové onemocnění s rýmou (tzv. nachlazení). To je nejčastější příčina. Nedoléčení této banální nemoci, vede k ucpání nosu a ke vzniku bakteriálního onemocnění.
• Alergie. Může jít o tzv.sennou rýmu, ale i alergii na lepek. V každém případě v reakci na alergen zduří sliznice nosu a tak se zúží průduchy.
• Onemocnění horních cest dýchacích. Je tím míněno bakteriální onemocnění, které se šíří i do vedlejších nosních dutin a tak je uzavírá.
• Infekce zubu v horní čelisti. Zvláště neléčený zánět se  rozšiřuje dál do těsné blízkosti ohniska infekce.
• Úraz. Pokud dojde při úrazu ke zlomeninám či poškození chrupavek či drobných kůstek, průchod do některé z vedlejších nosních dutin může být zamezen. Může dojít i k otoku sliznic.
• Vrozené vady. Příliš úzké dutiny, nebo nějaká abnormalita ve stavbě nosu může také znepřístupnit volné proudění vzduchu v dutinách a tím dát základ k množení bakterií.
• Nadužívání některých léků, zvláště antihistaminik.

Jak se zánět dutin projevuje?

Při zánětu vedlejších nosních dutin pacient cítí tupou bolest v oblasti hlavy a obličeje, zvláště čela a nadčelistních prostor. Někdy se objevuje tlak v uších. Bolest se zvětšuje při změně tlaku a polohy hlavy, hlavně při předklonu, v leže či smrkání. Ze smyslových vjemů je snížen čich, chuť a někdy i sluch. Dotek postižených míst je nepříjemný a bolestivý. Smrkání je obtížné, nosní hlen je husté konzistence a žlutozelené barvy, někdy s příměsí krve. Nemocný je celkově schvácen, jeho pracovní výkon se snižuje, mohou ho provázet zvýšené teploty až horečky. Dech má z důvodu infekce typický zápach, v ústech je nepříjemný pocit. Někdy se přidá i bolest v krku či kašel.

Jak probíhá diagnostika a léčba?

Záněty vedlejších nosních dutin mohou být buď akutní či chronické. Akutní stádium je otázkou dvou až třech týdnů, má bouřlivější průběh, ale po vyléčení je dotyčný v naprostém pořádku. U chronických sinusitid je průběh mírnější, může trvat i několik měsíců a trvale poškodit citlivé sliznice.

• Diagnostika. Prvním úkonem při diagnostice (u praktického lékaře) je zjištění anamnézy, co potížím předcházelo, zda se častěji opakují, jaká je konzistence či zabarvení sputa (hlenu). Poté lékař pohmatem a poklepem zjišťuje citlivost postižených oblastí, celkový stav organismu, případnou teplotu a zvýšenou sedimentaci krve. Pokud se potvrdí podezření na zánět vedlejších nosních dutin následuje vyšetření u odborného lékaře, tzv. rhinoskopie, která se zabývá podrobnějším zkoumáním nosních dutin. Diagnostika a léčba probíhá v ambulanci otorhinolaryngologa. Mezi základní vyšetření patří i zobrazovací metody, např. rentgen či počítačová tomografie. Na rentgenovém snímku zkoumá lékař vzdušnost a průchodnost vedlejších nosních dutin, případnou změnu v anatomii nosu. Někdy se provádí tzv. diafonoskopie, kde se pomocí speciálního světla zavedeného do úst zkoumá stav dutin.Dále se provádí odběr krve k hematologickému a biochemickému vyšetření a rozbor sputa (hlenu).
• Léčba. Po potvrzení diagnózy sinusitidy, jejímž původcem jsou většinou bakterie streptokoků, lékař předepíše antibiotika. Ty pacient pravidelně užívá po dobu nejméně deseti dní. Jako doplňující léky se doporučují nosní kapky a léky snižující otok sliznice. Při bolestech se mohou užívat v rozumné dávce analgetika. Někdy pomáhají koupele paží a dolních končetin v teplé vodě.Pokud se touto standardní léčbou nepodaří potlačit zánět a uvolnit dutiny, může lékař nařídit tzv. punkci, při které se speciální jehlou odsávají nahromaděné hleny a postižená oblast se proplachuje. Při závažném stavu se přistupuje k chirurgickému zákroku.

U zánětu nosních dutin hrozí několik komplikací, např. zánět průdušek, očnice nebo dokonce meningitida či encefalitida. Proto je vždy lépe včas a účinně zahájit léčbu, obzvlášť u malých dětí.

Vše o zánětu močových cest najdete na Zánět močových cest.

Je možná prevence?

Prevence je stejná, jako u všech zánětlivých onemocnění. Ne vždy se však daří. Prakticky je téměř nemožné se vyhnout styku s infekcí, proto je vhodné :

• Posilovat imunitu. U některých je přístupnějším způsobem otužování, většina však sáhne po nějakých doplňcích stravy, vitamínech či prostředcích, které zvyšují obranyschopnost.
• Včasná léčba nachlazení. Týká se to hlavně rýmy. Dnes je na trhu řada léků, které pomáhají ředit nosní hlen či uvolňovat nosní dutiny. Hlavně u dětí je třeba dbát na pravidelné a správné smrkání. U těch nejmenších případně použít odsávačku.
• Inhalace. Pokud někoho trápí rýma a má obtíže se smrkáním, je dobré nahřát dutiny nad párou s nějakým uvolňujícím prostředkem (aromaolejem apod.). Jako alternativa je dobré jakékoliv světelné či tepelné nahřívání. To je lépe však provádět dřív, než nastane zánět.
• Vyhýbání se alergenům. U alergických osob je nutné se co nejvíce vyhýbat prostředí, kde se nachází alergeny, případně dodržovat správnou léčbu (vakcinaci).
• Chirurgický zákrok.Pokud je příčinou opakujících se zánětu vadná anatomie nosu, je dobré se poradit s odborným lékařem o případné  chirurgické korekci.

Doporučujeme také zdravotní web : Střevní chřipka - příznaky chřipky, střevní viróza a jak jí léčit.

Shrnutí

Záněty vedlejších nosních dutin jsou poměrně časté. Podíl na tom má i dnešní hektický způsob života, kdy nikdo nemá čas na včasnou léčbu. K rýmě se přistupuje laxně, bere se jako banální onemocnění.

Sinusitida se většinou léčí bez obávané punkce, pokud je však punkce nutná, je už pacient svou nemocí tak ztrápen, že jakoukoliv úlevu uvítá. Nakonec se přesvědčí, že je tento zákrok spíš nepříjemný, než bolestivý. Každopádně se vždy oplatí jakékoliv nemoci předcházet a udělat vše pro své zdraví.